Lidé

Z Moriawiki

Přejít na: navigace, hledání

Lidé jsou Ilúvatorovy děti, jež byly počaty samotným Ilúvatarem při Velké Hudbě, odrážející jeho mysl.

Určil, aby srdce lidí směřovalo za hranice světa a nenalézalo v něm klid; ale měli mít schopnost utvářet svůj život mezi silami a náhodami světa přes hranice Hudby Ainur, která je pro všechny ostatní jako osud; a jejich působením bude všechno dokončeno tvarem i skutkem a svět se vyplní až do posledního a nejmenšího. K tomuto daru svobody patří i to, že lidské děti přebývají ve světě živi jen krátce, nejsou k němu vázáni a brzy odcházejí. Lidští synové stárnou, umírají a opuštějí svět, proto jsou nazváni Hosty nebo Cizinci. Jejich osudem je smrt.

Kam po smrti odchází jejich duch, neví nikdo kromě Ilúvatara a Mandose. Někteří elfové tvrdí, že také do síní Mandosu, ale na jiné místo než Eldar. Mladší děti Ilúvatarovy se probudily v zemi Hildórienu, ve východních končinách Středozemě, když poprvé vstalo Slunce. Ale první Slunce vstalo na Západě a otevírající se oči lidí se k němu obrátily, a když se jejich nohy vydaly na pouť Zemí, většinou se ubíraly tím směrem. Eldar jim říkali Atani, Druhý lid, ale také Hildor, Nástupci, a všelijak jinak: Apanónar (Druhorození), Engwar (Neduživí) a Fírimar (Smrtelní).

Po vypuzení Morgotha byla pro Edain Valar vytvořena nová země blízko Valinoru, oddělena od něj širokým mořem. Valar tuto zemi nazvali Andor, Darovaná země. Lidé nazvali tu zemi Elenna, totiž K hvězdám, ale i Anadune, totiž Západní říše, v jazyce Vznešených elfů Númenórë. To byl počátek lidu, jemuž se v řeči Šedých elfů říkalo Dúnadani: Númenorejci, Králové mezi lidmi. Sice neunikli smrti, ale žili dlouho a nepoznali nemoc. Ze všech ostatních lidských rodů se právě oni nejvíce podobali Prvorozeným, Dúnadané dokonce hovořili a rozuměli elfí řeči.

Dúnadanem byl například i Aragorn, člen Společenstva prstenu, jež mělo doprovodit Toho, který nesl Prsten, k Ohnivé hoře.